O civilizačních onemocněních často hovoříme jako o „nemocech z blahobytu“. Dopřáváme si kaloricky bohatou, často průmyslově vyráběnou a přesolenou stravu, nadmíru alkoholu a nešetříme ani na cigaretách. Čeho si naopak dopřáváme nedostatečně, je pohyb.

Nemáme na něj čas. Náš uspěchaný život je plný stresu a nervozity. A následkem jsou civilizační nemoci, a to nejen často připomínaná obezita, kardiovaskulární onemocnění, ale týká se také našich ledvin.

V souvislosti s civilizačními nemocemi bývá často zmiňován srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Nesmíme ale zapomínat také na poškození cév, a tím i ledvin, jejichž funkce jsou na bohatém cévním zásobení zcela závislé. Když se totiž drobné cévky v ledvinách začnou zužovat a krev do ledvin nemůže proudit, snižuje se filtrace krve. Tím je vlastně ledvina, hlavní čistička tělesných odpadů, postupně vyřazena z provozu a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit. Dochází tak k postupnému snižování funkce ledvin. „Díky nárůstu civilizačních onemocnění trpí nějakým typem chronického onemocněním ledvin každý desátý občan České republiky, po 75. roce života je to již každý druhý. Světové statistiky hovoří o sedmi milionech lidí, kteří už potřebují dialyzační léčbu – a jejich počty každým rokem stoupají,“ varuje MUDr. Jiří Vlasák, primář hemodialyzačního střediska NephroCare v Sokolově.

Pokud by se činnost ledvin zcela zastavila, vznikl život ohrožující stav zvaný urémie. V krvi stoupají odpadní látky do té míry, že dochází k metabolickému rozvratu organismu. Kdybychom v takové situaci ledvinné funkce nenahradili, pacient by zemřel v řádu několika dnů. Proto, pokud pacientovi selžou ledviny, musí být jejich činnost nahrazena dialýzou nebo transplantací. Ve většině případů, kdy poškození ledvin způsobují civilizační nemoci jako cukrovka, obezita, vysoký tlak nebo ateroskleróza, dochází ke snižování ledvinných funkcí postupně. „Člověk si toho ani nemusí všimnout, protože jej nic neupozorní,“ popisuje svoji zkušenost pan Josef ze Sokolova. „Ledviny nebolí, a tak kromě únavy, nechutenství a menší výkonnosti jsem dlouho žádné další příznaky neměl. Myslel jsem, že je to nějaká běžná viróza. A pak jsem skončil v nemocnici na dialýze,“ dodává. Na více než stovce hemodialyzačních středisek v České republice je léčeno v chronickém programu zhruba šest a půl tisíce pacientů. Tito lidé, pokud se jim nepodaří úspěšně transplantovat ledvinu, budou na péči dialyzačního střediska doživotně závislí.

Zdá se to až neuvěřitelné, ale jak potvrdil i loňský průzkum společnosti Fresenius Medical Care, který proběhl v 73 dialyzačních střediscích a do kterého se zapojilo na tři tisíce pacientů v hemodialyzačním programu, až 40 % pacientů přišlo na dialýzu stejně jako pan Josef, bez přípravy, tzv. „z ulice“. Zjednodušeně to znamená, že se dostali až do terminální fáze ledvinného selhání, aniž to tušili a aniž by o tom věděl jejich ošetřující lékař. „Tuto smutnou statistiku mohu jenom potvrdit, protože také u nás na hemodialyzačním středisku máme stejnou zkušenost. Lidé prostě nechodí na preventivní prohlídky k praktikovi, přestože je mají zdarma, a tak netuší, že jim ledviny selhávají,“ komentuje situaci primář Vlasák.

Co tedy dělat, abychom se do takové situace vůbec nedostali? „Důležité je udržovat si svoji tělesnou hmotnost ve fyziologickém rozmezí. Obezita je totiž úzce spojená s diabetem a vysokým krevním tlakem a téměř polovina pacientů dialyzačních středisek jsou diabetici. Důležitý je také pravidelný pitný režim, což bývá často problém hlavně u starších lidí, ti často žízeň necítí, a tak je nic nenutí pít dostatečně. Určitě bych doporučoval skoncovat s kouřením anebo lépe, ani nezačínat,“ doporučuje Vlasák. Co se týče alkoholu, v přiměřené míře je možné si jej dopřát, pokud jsme zcela zdrávi. A pro správné prokrvení všech orgánů, včetně ledvin, stejně jako pro kontrolu tělesné hmotnosti, je důležitý pravidelný pohyb. Podle statistik však až 60 % Čechů vůbec nesportuje, což je nejen pro naše ledviny velmi varující číslo. „A opět zdůrazňuji, aby lidé využívali možnosti preventivních prohlídek, to by mělo patřit k základním povinnostem každého zodpovědného občana,“ apeluje primář dialyzačního střediska MUDr. Jiří Vlasák.