Podle Českého statistického úřadu tvoří pětinu obyvatelstva důchodci. 18 % populace je nyní ve věku nad 65 let. Během patnácti let to bude každý čtvrtý.

Česká republika se ale již nyní potýká s nedostatkem zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních a zhoršenou dostupností zdravotní péče, její potřeba přitom poroste. Mnozí sice věří, že se o ně ve stáří postarají děti, podle aktuálního průzkumu neziskové organizace Maltézská pomoc, se však téměř polovina o své rodiče sama nechystá nepostarat.

* 26 % lidí věří, že se o ně ve stáří postarají děti

* 44 % se o své rodiče neplánuje samo postarat, každý čtvrtý je přesvědčen, že ano

* 11 % je rozhodnuto rodiče umístit do domova pro seniory, 18 % využít asistenci

* Více než polovina navštěvuje své rodiče alespoň jednou týdně, každý desátý maximálně jednou za půl roku nebo vůbec

* Téměř dvě třetiny lidí si na stáří spoří, každý sedmý spoléhá na důchod

* Lidé se na stáří bojí nejvíce špatného zdraví a nedůstojného zacházení

Podle průzkumu neziskové organizace Maltézská pomoc mezi lidmi staršími 45 let, se Češi péče o své stárnoucí rodiče většinou nezříkají, zároveň ale nejsou schopni říci, kterou variantu péče zvolí. Ve více než polovině případů váhají.

„Těší mě, že většina Čechů plánuje péči svým rodičům ve stáří zajistit. Lidé ale nemají jasno, jakou formu péče zvolit. Zdaleka ne každému totiž práce či soukromí umožňuje, aby si vzal rodiče domů nebo se o ně postaral sám,“ vysvětluje Jiří Juda, ředitel Maltézské pomoci a dodává: „Starší lidé, kteří jsou již odkázáni na pomoc druhé osoby, si navíc často přejí zůstat doma, kde jsou zvyklí žít a kde se cítí dobře. Právě pro ně je vhodná například terénní osobní asistence.“

Lidé nechtějí dávat své stárnoucí rodiče do domova důchodců, zároveň však počítají s tím, že je samotné tato varianta pravděpodobně nemine. Čtvrtina do budoucna počítá s péčí svých dětí, podobný počet se vidí v domově pro seniory či domě s pečovatelskou službou. Mnozí však nevědí o možnostech, které se nabízejí a nemají v této otázce jasno.

„Senioři v České republice v současné době využívají asistenční služby podstatně méně než jejich vrstevníci v západní Evropě a utrácejí za ně také méně peněz. V příštích letech se tento rozdíl bude snižovat a asistenční služby budou hrát velmi důležitou roli v péči o seniory,“ informuje Radim Boháček, hlavní koordinátor projektu celoevropského výzkumu Share „Evropa 50+“.

Se stářím je spojena také řada obav. Více než polovinu Čechů děsí špatné zdraví a nemoci spojené se stářím. Druhým nejčastějším strašákem je nedůstojné zacházení, toho se obávají mnohem častěji ženy. Lidé mají také strach z nedostatku financí, proto si většina z nich spoří na důchodová léta. Každý sedmý pak spoléhá na to, že z důchodu nějak vyžije.