Dluhy představují pro zadluženého člověka velké finanční i psychické břemeno. Jsou také třetím nejčastějším problémem, se kterým se lidé obávají svěřit svému okolí.

Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), zabývající se správou pohledávek. Největší obavy svěřit se se svými finančními problémy mají lidé svým rodičům a dospělým dětem, naopak nejméně se obávají rozhovoru o dluzích s doktorem či psychologem.

Dluhy jsou po manželské nevěře a závislosti na lécích třetím nejčastějším problémem, se kterým se lidé bojí svěřit svému okolí. Zatímco o manželské nevěře mlčí téměř každý druhý (41 %) a o závislosti na lécích téměř každý třetí člověk (29 %), o dluzích se svým okolím nemluví každý čtvrtý člověk (24 %). Pro Čechy je tak snazší mluvit například o závažném onemocnění (21 %), duševní úzkosti (21 %) či možnosti ztráty zaměstnání (10 %).

Příkladem neochoty svěřovat se okolí se svými fiannčními problémy může být příběh paní Anny, která je již v důchodovém věku. Aby splatila dva své finanční závazky ve výši několik desítek tisíc korun, jež si vzala pro svého syna, musela si najít práci. Své dluhy paní Anna před svou rodinnou tají. Její manžel o půjčkách nemá ani ponětí, splátky platí přímo terénním poradcům, kteří ji navštěvují dle domluvy v práci.

"Mnoho lidí se se svými finančními problémy obává svým blízkým svěřit. Mají strach zejména z dopadu této informace na jejich rodinu, kdy se je snaží chránit před možnými problémy a udržovat tak doma pozitivní a optimistickou náladu. Dalšími důvody bývají často stud, hrdost či strach ze ztráty důvěryhodnosti," uvádí Markéta Fixová ze společnosti KRUK. "Zatajování dluhů zejména svým blízkým může mít přitom vážné důsledky nejen na rodinnou atmosféru, ale také na důvěru mezi jejími členy," dodává.

Nejhůř se Čechům svěřuje se svými dluhy zejména rodičům (34 %) a dospělým dětem (29 %). Téměř každý čtvrtý člověk se obává svěřit se se svým finančním problémem také kamarádům (23 %), manželovi, manželce či partnerovi, sourozencům, ale i například knězi. Naopak nejochotnější jsou lidé hovořit o dluzích s doktorem či psychologem (15 %).